Přinášíme fragmenty velmi zajímavého textu o anarchistickém postoji k válce, který publikovala Anarchistická federace (tehdy ještě jako Československá anarchistická federace) ve vlastním časopisu Existence.
Naše srdce si nezíská nikdo z těch, kdo volají do boje kvůli národním zájmům, preventivním opatřením, uražené cti, získání zdrojů, svaté válce či křížové výpravě apod. Naopak naše solidarita míří k těm, kteří jsou nezúčastněnou obětí – ať už jde o zabité, zraněné či vyhnané civilisty, nebo vojáky, kteří jsou donuceni bojovat za zcela cizí zájmy.
Nejsme si nepřáteli
V roce 2002 jsme v Existenci k tématu militarismu popsali anarchistický pohled na problém, který nyní můžeme jen zopakovat: „Pro stát a vládnoucí vrstvy je ideálním stavem, když se jim podaří přesvědčit široké vrstvy obyvatelstva, že ,státní problém‘ je jejich problém, jelikož oni jsou občané státu, a tím že hájí jeho zájmy, hájí vlastní zájmy sebe sama. Z třídního hlediska je však toto tvrzení podvodem, jelikož nepřítelem neprivilegovaných vrstev není cizí armáda složená ze stejně neprivilegovaných pěšáků, kteří byli na druhé straně naverbováni do stejného konfliktu zájmů vládnoucích elit obou táborů. Nepřítelem pracujícího jednoho státu nejsou pracující státu jiného, ti jsou naopak jeho spojencem na jedné straně barikády proti společnému nepříteli – vykořisťovatelské a vládnoucí třídy. Vládnoucí elity si jsou právě toho dobře vědomy, a tak pracují, seč mohou, na rozbití internacionálního ducha neprivilegované třídy a na rozeštvávání pracujících jednotlivých národností proti sobě.“
Revoluční defétismus
Naší odpovědí je revoluční defétismus, který v praxi znamená odmítnutí přidat se na stranu jednoho či druhého tábora a místo toho snahu propojovat neprivilegované z obou stran konnfliktu. Vyjádřili to ostatně už anarchisté z Ukrajiny těsně před vypuknutím občanské války: „Soupeřící kliky podnikatelských skupin jako obvykle nutí bojovat za své zájmy nás, obyčejné lidi: námezdní pracující, nezaměstnané, studenty, důchodce… Chtějí nás opít nacionalismem, štvou nás proti sobě, nutí nás, abychom zapomněli na své skutečné poteby a zájmy… Ať jdou jejich stát, národy, vlajky a státní funkce k čertu! Tohle není naše válka. Nemusíme se do ní zapojovat a platit vlastní krví jejich paláce, bankovní účty a požitek sedět v polstrovaných funkcionářských křeslech… Ne válce mezi ,národy‘! Ne míru mezi třídami!“
Stačí neskočit na propagandu válčících stran mluvících o svých nejlepších úmyslech a podívvat se, komu daný konflikt prospívá či má prospět. Při bližším pohledu zpravidla narazíme na zájmy elit spjatých s globálním či národním kapitálem.
Proti kapitalistické válce i kapitalistickému míru
V reflexi protiválečného hnutí, kterou v roce 2003 zveřejnili v časopise A-kontra dva členové ČSAF, ve stejném duchu stojí: „Jako anarchisté si myslíme, že kapitalistický ,mír‘ žádným skutečným mírem není, že je naopak stavem jak otevřeného, tak skrytého násilí, ovládání, vykořisťování a manipulace. ,Kapitalistická válka‘ vychází z logiky ,kapitalistického míru‘ a je, abychom citovali klasika, jeho ,pokračováním jinými prostředky‘.“ Z toho také odvozují, jaká jsou východiska: „Anarchisté usilují o mír, ale o takový, který nebude jen dočasně méně násilnou kamufláží bytostně násilných vztahů. O takový, který bude znamenat konec válek i jejich příčin. To znamená odstranění ekonomicko-společenských tříd, politické nadvlády hrstky i jiných forem útlaku (na základě rasy, pohlaví, sexuální orientace, věku, náboženství atd.) z našich životů.“ […]
Reálné nebezpečí?
Můžeme si položit otázku, zda v Česku dnešních dnech je vůbec relevantní klást si otázky ohledně války. Myslíme, že rozhodně. Stejně tak jsme přesvědčeni, že bychom měli navázat tam, kde jsme v těchto úvahách přestali po zasedání NATO v Praze v roce 2002 a následném zahájení války proti Iráku. Od té doby se toho moc nezměnilo. […]
Kapitalistické války“, stejně jako „kapitalistický mír“ dopadají zejména na obyčejné lidi. Proto je třeba poukazovat na třídní charakter válek a rozbíjet všechna jejich ideologická ospravedlnění.
Vyšlo v Existenci 4 / 2014 (redakčně kráceno)
https://nakladatelstvi.afed.cz/existence/existence-c-42014-valka/
Poznámka [AMI]: Možná mnohé zarazí, jak moc tyto fragmenty textu od ČASF / AF jsou v naprostém rozporu s proválečnou, etatistickou a militaristickou pozicí, kterou AF zastáva v případě války na Ukrajině. My pro toto nemáme žádné rozumné vysvětlení, ale zkuste Anarchistické federaci napsat nebo se zeptat face to face. Zřejmně však znuvu použijí některou z obvyklých odpovědí ve stylu:
- “Staré zakládající texty jsou inspirativní a v mnohém obecně platné, ale musíme chápat, že vycházejí z doby, kdy lidé zkrátka žili jinak.”
- “Nemůžeme zastávat zásady, co platily před více jak 100 lety v naprosto odlišném kontextu.”
- Antimilitarismus je důležitý, ale my nejsme dogmatici, takže pokud přijde válka, podpurujeme jednu z válčících stran, protože to je jediné pragmatické, realistické řešení, které bere v úvahu lidské životy.
- Revoluční defétismus je teoreticky správný, ale ve válce na Ukrajině prakticky nepoužitelný.
- Když se přidáváme na stranu ukrajinské armády, bojujeme společně s lidem, ne na straně státu.
- Když anarchisté vstupují do státní armády a účastní se státem vedené války, nejde o kolaboraci se státem a jeho podporu.
- Na Ukrajině se zájmy státu prolínají se zájmy pracující třídy, proto je nutné dočasné, strategicky-kritické spojenectví.
- Boj za národní sebeurčení a suverenitu ukrajinského lidu, není nacionalismus a jeho cílem není posílit existující stát nebo vytvořit nový.
- Heslo “Žádnou válku, kromě třídní války” je pěkné heslo na trička, nic víc to není.
Dopořučení: Zkuste AF oslovit a zeptat se jako to vidí. Třeba mile překvapí a jejich odpoveď bude tentokrát jiná než uvedené, bude dávat smysl a nebude jen křečovitou snahou zakrýt zjevné rozpory, pokrytectví a oportunismus.
Poděkování: Díky anarchistům žijícím na území ovladaném slovenským státem za poskytnutí tohoto cenného materiálu z místního archivu. Velice si vážíme jejich konzistentního antimilitaristického postoje a praktických protiválečných aktivit.