Proti válkám kapitalismu je naší odpovědí sociální válka

Proti NATO, proti EU, proti Ukrajině, proti Rusku, za zničení státu-kapitálu.

Ukrajinská vládnoucí třída je si tak jistá sama sebou, že zašla až k rozdávání zbraní obyvatelstvu, aniž by se obávala, že je obrátí proti ní, ačkoli tamní dělníci (stejně jako ti u nás) k tomu mají všechny důvody. Nejde jen o to, že se proletariát vyzbrojuje, ale i o to, co s těmito zbraněmi dělá […] Nic se nezdá být svůdnější než volání do zbraně na obranu národa, což je nakonec vždy jen obranou buržoazie z určitého území.

[…] Nyní se zdá, že není nic naléhavějšího než mír a konec vojenských akcí, protože, což je také pravda, lidé trpí masakry v každé válce. Nesmíme však zapomínat, že mír není nic jiného než mír nadvlády kapitálu a že je to válka proti lidstvu, které musí denně bojovat o své přežití, i když má možnost být námezdním otroctvem.

[…] Co nás opět znepokojuje, i když nepřekvapuje, je to, že se do tohoto konfliktu zapojují takzvaní anarchisté v rámci dvou protichůdných buržoazních frakcí. Pod záminkou demokracie a národní suverenity, po boku nacistů a ukrajinských nacionalistů na straně ukrajinského národa a NATO a imperialistických zájmů, jejich partnerů a společníků, a na druhé straně pod rouškou antifašismu, národní suverenity, po boku ruských nacionalistů na straně ruského národa, jeho partnerů a společníků a jeho imperialistických zájmů.

Vyvozujeme to z různých článků publikovaných buď na Crimethinc, nebo na jiných anarchistických informačních portálech, ať už je to pravda, nebo lež, nadsázka nebo přehánění. Jde tu o jakousi Svatou jednotu, kde všichni společně bojují proti ruskému agresorovi, kde se místní kapitál brání proti zahraničnímu. Bez ostychu se mluví o potřebě žít v ukrajinském národě, a ne v národě pod přímou či nepřímou ruskou nadvládou. Což, zdá se, vedlo a stále vede k výzvám ke vstupu do armády nebo různých nacionalistických a fašistických milicí. Jak mohou anarchisté mluvit o obraně vlastní země, když žádnou zemi ani vlast nemáme?

I když to nemá stejný dosah, až příliš to připomíná Manifest šestnácti, manifest, který ve skutečnosti vydalo patnáct anarchistů, kteří se v roce 1916, uprostřed první světové války, postavili za válku proti Německé říši. Nejznámějším signatářem byl Rus Petr Kropotkin. Otevřená podpora některých jedinců pro Dohodu či pro Trojspolek vyvolala v anarchistických hnutích rozruch, který se měl opakovat o deset let později v debatě o platformismu.

Jak jsme již řekli, mezinárodní anarchistické hnutí Manifest odmítlo. Je třeba poznamenat, že zhruba absolutní většina hnutí tento manifest kritizovala a obviňovala jej ze zrady anarchistických principů. Nebyla to válka mezi německým imperialismem a mezinárodním dělnickým hnutím, ale válka mezi kapitalistickými státy, kterou nesla na svých bedrech dělnická třída. Mezi kritiky Manifestu patří Malatesta, Goldman, Bergman, Faure, Fabbri, Mühsam, Rocker a mnoho dalších významných osobností.

[…] Od pandemie coronaviru se rozšířila obhajoba státu jakožto garanta zdraví a blahobytu, a to nejen v rámci levice kapitálu, ale také v anarchistických kruzích, které se tak postavily na stranu levice kapitálu.

[…] Stavět se v této kapitalistické válce na stranu jedné či druhé válčící strany nemá smysl. Nejsme potravou pro děla, ani pro NATO, ani pro EU, ani pro Rusko, ani pro nikoho jiného, bez ohledu na to, jak pokrokově a s úctou k lidským bytostem se ta či ona část kapitálu prezentuje. Naším cílem je osvobodit lidstvo od jha námezdního otroctví a státu, a proto se musíme vydat pouze a jedině touto cestou. Veškeré úsilí anarchistického hnutí musí směřovat k povstání, které povede k sociální revoluci. Sociální a třídní válka všude a bez přestání. Naše úsilí proti kapitalistické válce musí vždy směřovat k válce proti vládnoucí třídě, pouze vykořisťované masy mohou zastavit tento a jakýkoli jiný masakr, který sdílíme spíše s našimi takzvanými protivníky – maskovanými maskou nacionalismu – protože jsme všichni vykořisťováni pod stejnou nadvládou kapitálu.

Pryč s kapitalistickou válkou a kapitalistickým mírem!

Povstání, vzpoura, sociální revoluce!

Za beztřídní, bezstátní svobodné společenství!

Za anarchii!“

 


Přeloženo z článku Gegen die Kriege des Kapitalismus, lautet unsere Antwort sozialer Krieg

Redakčně kráceno.