Jen málo věcí podporuje klimatickou krizi tak jako válka. Ruská invaze na Ukrajinu způsobila katastrofální ztráty na životech, rozsáhlé vysídlení a rostoucí celosvětovou potravinovou krizi. Konflikt také značně poškodil ukrajinské přírodní prostředí a poukázal na mnoho způsobů, jakými válka devastuje biologickou rozmanitost a přispívá ke klimatické krizi.
Organizátoři na Ukrajině zdokumentovali stovky environmentálních zločinů. Mezi tyto zločiny patří útoky na průmyslová zařízení, která kontaminují zásoby podzemních vod a vzdušné cesty, záměrné bombardování přírodních útočišť a dalších důležitých ekosystémů.
S každým dalším dnem války se snižuje schopnost Ukrajiny obnovit svou živou společnost a životní prostředí a snižuje se její schopnost přejít na ekonomiku, která vylučuje fosilní paliva.
V posledních letech se stále častěji objevuje názor, že klimatická krize je hrozbou pro bezpečnost, která vyžaduje vojenské investice. Ale i když zhoršující se životní prostředí skutečně ohrožuje lidi, jen máloco tuto krizi podněcuje tak jako válka, která podporuje globální průmysl fosilních paliv tím, že zajišťuje poptávku po ropě, plynu a uhlí. Válka s sebou také nevyhnutelně nese ničení, jehož výsledkem jsou rozsáhlé toxické látky, mrtvá divoká zvířata a atmosféra zahlcená zplodinami.
3 klíčová fakta o tom, jak válka ovlivňuje klimatickou krizi a životní prostředí
- Armády spotřebovávají obrovské množství fosilních paliv, což přímo přispívá ke globálnímu oteplování.
- Bombardování a další metody moderního válčení přímo poškozují divokou přírodu a biologickou rozmanitost. Vedlejší škody způsobené konflikty mohou zabít až 90 % velkých zvířat v dané oblasti.
- Znečištění způsobené válkou kontaminuje vodní plochy, půdu a ovzduší, čímž se oblasti stávají pro lidi nebezpečnými.
Válka uvolňuje emise skleníkových plynů
Podle deníku Guardian se světové armády podílejí odhadem 6 % na všech emisích skleníkových plynů a mnohé vlády údaje o emisích z vojenských aktivit ani neuvádějí.
Ty, které tak činí, často uvádějí jen částečné údaje,” řekl Guardianu Dr. Stuart Parkinson, výkonný ředitel organizace Vědci za globální odpovědnost. “Takže údaje o vojenských letadlech mohou být skryty pod “letectvím”, vojenský technický průmysl pod “průmyslem”, vojenské základny pod “veřejnými budovami” atd. Ve skutečnosti o tom neví jen veřejnost, nevědí o tom ani tvůrci politik, a dokonce ani vědci.“
I v době míru spotřebovávají armády extrémní množství špinavé energie. Například na 566 000 budov amerického ministerstva obrany připadá 40 % spotřeby fosilních paliv. Patří mezi ně výcviková zařízení, ubytovny, výrobní závody a další budovy na téměř 800 základnách ministerstva po celém světě. V zemích, jako je Švýcarsko a Velká Británie, spotřebovávají ministerstva obrany podobně nejvíce fosilních paliv mezi vládními agenturami. Další země s rozsáhlými armádami, jako je Čína, Saúdská Arábie, Rusko a Izrael, své celkové emise neuvádějí, ale očekává se, že vzorec bude stejný.
Vzhledem k tomu, že země na celém světě dávají více peněz na své armády, spotřeba fosilních paliv roste jak při konfliktech, tak bez nich. A zatímco pouhé udržování armády přispívá ke změně klimatu, aktivní vedení války tento potenciál maximalizuje.
Například USA a spojenecké síly za posledních 20 let vypálily na jiné země více než 337 000 bomb a raket. Stíhačky nesoucí tyto zbraně mohou spálit 4,28 galonu benzínu na kilometr, přičemž každá detonace uvolňuje další emise skleníkových plynů a ničí přirozené zásobníky uhlíku, jako je půda, vegetace a stromy.
Podle Watsonova institutu uvolnily USA v rámci širší “války proti terorismu” do atmosféry 1,2 miliardy tun skleníkových plynů, což má na oteplování planety větší vliv než roční emise 257 milionů automobilů. Kdyby byla americká armáda sama o sobě zemí, měla by nejvyšší celkové emise na světě, větší než Dánsko, Švédsko a Portugalsko dohromady.
Válka způsobuje znečištění
Dopad války na životní prostředí je mnohem bezprostřednější než oteplování atmosféry skleníkovými plyny. Znečištění bezprostředně pociťují zejména lidé, kteří uvízli v konfliktních zónách a musí se potýkat s nebezpečným ovzduším, vodou a půdou.
Lidé v Afghánistánu jsou kromě nepřetržitého znečištění způsobeného bombami vystaveni i spalovnám pod širým nebem, které armáda používá k likvidaci odpadu. Zplodiny z těchto jímek vedly ke zvýšení výskytu rakoviny u veteránů i místních obyvatel.
Nakládání s odpady má obecně během konfliktu tendenci kolabovat a není neobvyklé, že domácnosti pálí domovní odpad a vyhazují lidský odpad do vodních ploch a nezakrytých děr.
Podle CEOBS všechny tanky a těžká vozidla, která jezdí v konfliktech, vyvrhují abrazivní částice, zatímco vyřazená munice vypouští uran do vodních systémů.
Válečné akce v městských oblastech, jako je tomu nyní na Ukrajině, způsobují rozsáhlé škody na budovách, silnicích a infrastruktuře, které mohou naplnit ovzduší troskami a sutinami, což značně ztěžuje dýchání.
Součástí ruské invaze na Ukrajinu byly také útoky na zařízení, která zpracovávají nebezpečné chemické látky, jako je čpavek, což ohrožuje bezpečnost okolních obcí.
V Jemenu Saúdská Arábie neustále bombarduje infrastrukturu, jako jsou odsolovací zařízení, přehrady a nádrže, čímž připravuje komunity o snadný přístup k vodě.
Mořské ekosystémy nejsou před tímto znečištěním chráněny. Válečné lodě totiž vypouštějí do vodních ploch extrémní množství odpadu, čímž poškozují mořská stanoviště a pobřeží.
Dokonce i v době míru vedou vojenská testovací cvičení a výroba k rozsáhlému znečištění. Podle CEOBS zabírají světové armády přibližně 1 až 6 % veškeré půdy. Na těchto pozemcích se potýkají s malou regulací životního prostředí a experimentují s chemickými látkami, které jsou na mnoha místech zakázány.
Válka ničí divokou přírodu a biologickou rozmanitost
Nikdy nebylo spočítáno, kolik divoké přírody je ztraceno válkou – jsou zabita zvířata, spáleny rostliny, je vymazána nekonečná biodiverzita.
Některé přibližné údaje jsou však ohromující. Podle studie zveřejněné v časopise Nature může počet velkých zvířat vyskytujících se v určité oblasti během lidského konfliktu klesnout až o 90 % a i jediný rok válečného konfliktu způsobuje dlouhodobý úbytek volně žijících živočichů.
Jiná studie zjistila, že národní park Gorongosa v Mosambiku ztratil po dlouhé občanské válce 95 % své biologické rozmanitosti.
Během války ve Vietnamu bylo zničeno více než 5 milionů akrů lesa a 500 000 akrů zemědělské půdy. Bujné mokřady v Iráku se zmenšily na 10 % své historické rozlohy poté, co bývalý prezident Saddám Husajn nařídil zastavit velké řeky, aby potlačil povstání. Afghánistán přišel v posledních desetiletích o téměř 95 % lesních porostů. A i roky po válce mohou vybuchovat nášlapné miny a zabíjet volně žijící zvířata.
Ochránci přírody se stále hlasitěji staví proti válce, aby zabránili zániku ekosystémů, které jsou nezbytné pro naše společné blaho, ať už jde o lesy, pastviny nebo vodní plochy. Jiní zastánci míru upozorňují, že ničení životního prostředí se stává palivem pro další války, protože připravuje lidi a společenství o základní zdroje a způsob života.
Samotná klimatická krize byla označena za hrozbu pro globální bezpečnost, ale ukončení války a zajištění míru je nejjistějším způsobem, jak ochránit sebe i planetu.
Jaké je řešení?
V závěru je třeba z důraznit, že Antimilitaristická iniciativa (AMI) sice s projektem Global Citizen sdílí analýzu dopadů války na životní prostředí nikoli však pohled na to, jak válku zastavit. Global Citizen navrhují, ať občané vyzvou “své” vlády, aby usilovaly o mír a ukončení konfliktů na celém světě tím, že podniknou kroky k rychlému ukončení využívání fosilních paliv. AMI tento návrh považuje za naivní reformismus ovlivněný sociálnědemokratickými iluzemi. Nemá smysl o cokoli žádat vlády, které jsou sami součástí problému a nemohou tedy přijít s řešením.
Náš pohled v tomto souzní například se skupinou Třídní válka, která ve svém textu “Válka & revoluce!?” uvádí:
Válka je samozřejmě nedílnou součástí samotné logiky fungování kapitalismu. Je výrazem potřeby soupeřících frakcí kapitálu vzájemně si dobývat trhy, aby tak mohly realizovat svůj zisk. V tomto smyslu jsou kapitalistická válka a kapitalistický mír jen dvě tváře téže mince a jakákoli válka je jen pokračováním tohoto soupeření vojenskými prostředky.(…) Hrůzná realita, kterou prožíváme – nemoci, války, chudoba, násilí, odcizení, útlak, hlad, diskriminace, ekologická katastrofa atd. – je nevyhnutelným produktem fungování kapitálu. Nemůžeme však naši kritiku omezit pouze na tyto negativní projevy kapitalismu, protože to otevírá dveře reformistickému zarámování a nasměrování našeho boje do hnutí za „reformovaný kapitalismus“, „kapitalismus s lidskou tváří“, „demokratičtější kapitalismus“, „samosprávný kapitalismus“, „zelený kapitalismus“, „nerasový kapitalismus“ atd. – což jsou všechno jen sociálnědemokratické projekty, které se snaží udržet systém vykořisťování v chodu jen s jinou fasádou.”
- Článek byl sestaven podle informací z textu: How War Impacts Climate Change and the Environment. Redakčně kráceno a doplněno naším komentářem.