- / English / Русский /
Jak probíhá mobilizace vojáků v putinovském Rusku? Jaké míře donucení, šikany a nátlaku musejí čelit muži v branném věku, kteří jsou posíláni na frontu? Jak na to vše reaguje ruská populace a, konkrétněji, dělnická třída? Protože si často pokládáme takové otázky, položilx jsme je také anarchistovi z Ruska, abychom získalx jasnější představu. Odpověděl nám krátkým shrnutím situace.
Cenzura a válečná propaganda, zaváděná putinovským režimem, se snaží před světem skýt otřesnou realitu. Na druhé straně pak můžeme vidět proukrajinskou válečnou propagandu, která ruskou populaci popisuje jako masu loajálních stoupenců putinismu, kteří se dobrovolně ženou do války. Někdy je opravdu náročné vidět a chápat realitu v celé její šíři. Právě proto považujeme svědectví soudruha z Ruska za velmi praktický nástroj, který nám může být nápomocný.

Poznámky k tématu mobilizace v Rusku
Obecně je třeba hned na začátku zmínit, že Rusové mají spíše pacifistickou mentalitu. Od sovětské éry mnozí opakují slova: „Kéž by nebyla válka.” Mnozí moderní Rusové prožili kolektivní trauma od válek v Afghánistánu a Čečensku. Byly o tom dokonce složeny populární písně, které odrážejí nesmyslné smrti včerejších školáků. A mnozí Rusové kategoricky nechtěli tuto bolestnou zkušenost opakovat. I ti, kteří jsou loajální k Putinově vládě (samozřejmě do roku 2022), používali argument, že Putin údajně „zajistil mírové nebe nad hlavou”. Je zřejmé, že existuje významná militaristická menšina, která v současné době, díky vojenské cenzuře, požívá v Rusku jakési informační monopoly, ale rozhodně není ve většině.
Nicméně je také třeba poznamenat, že druhou stranou ruské pacifistické mentality je negativní rys známý jako filistrismus. Rusové jsou proti válce, ale nejsou připraveni se jí aktivně bránit. To platí zejména v situaci, kdy vláda zavedla přísnou vojenskou cenzuru, hromadně vězní lidi za kritiku ruských vojenských akcí a brutálně rozhání protiválečné protesty, při nichž zatýká desítky tisíc lidí. Za těchto okolností je průměrný Rus spíše nakloněn tomu, aby se držel v pozadí a nevyjadřoval svůj názor. Právě proto mnoho průzkumů veřejného mínění uvádí vysokou podporu války a Putina: jedná se však o falešné údaje, protože ti, kteří jsou „pro”, nemají co ztratit, zatímco ti, kteří jsou „proti”, riskují pod současným režimem ztrátu svobody. Společnost je však ještě méně připravena jít přímo do války. Putin to chápe, a proto se snaží provést méně drastickou mobilizaci než je ta na Ukrajině. Týká se to především provincií, nikoli Moskvy, kde bude publicita o válečných obětech minimální.
V současnosti se Putinova vláda snaží tento zákon provádět lstivě: formálně neposílá na frontu mladé muže, kteří vykonávají povinnou vojenskou službu. Zároveň ale jsou tito muži, kteří již byli odvedeni, fakticky nuceni podepsat smlouvu. Víte, ponižování, mučení a šikanování podřízených jsou v ruské armádě velmi rozšířené. Došlo k několika mediálně známým případům, kdy mladí muži zemřeli během povinné služby kvůli nesnesitelným podmínkám, nebo utrpěli zranění v důsledku bití. Všichni tito muži jsou fakticky drženi jako rukojmí a vydíráni, aby „dobrovolně” šli do války. Došlo také k případům, kdy ruské úřady podvedly náhodné osoby, přesvědčily je, aby odešly údajně „vydělávat peníze”, a poté, co podepsaly falešné dokumenty, je poslaly na frontu, aniž by o tom informovaly jejich blízké.
Mnozí Rusové nechtějí jít do války, proto se někteří z nich nehlásí na vojenských úřadech; mnozí se také snaží předstírat nemoc. Například znám svého bývalého spolužáka, který byl vynikajícím studentem a podařilo se mu dostat na univerzitu. Ale poté, co dostal povolávací rozkaz, rozhodl se zlomit si nohu… Mnozí také raději utíkají před mobilizací do zahraničí, ale ruská vláda se nyní snaží tuto možnost do roku 2026 znemožnit.
Protesty proti mobilizaci se konaly například také v Dagestánu. Za zmínku stojí také hnutí manželek mobilizovaných vojáků, které dokonce přišly protestovat k zdem Kremlu. To je obzvláště pozoruhodné vzhledem k tomu, že některé z nich zpočátku válku podporovaly, ale nyní požadují demobilizaci vojáků. Jednalo se převážně o pokojné demonstrace, které nicméně přitáhly širokou pozornost.
Objevily se také násilnější formy protestů proti mobilizaci, jako žhářství a útoky na vojenské náborové kanceláře po celé zemi. K jednomu takovému incidentu došlo ve městě Ust-Ilimsk, kde byl zapojen Ruslan Zinin. Ruslan, řidič nákladního vozu na přepravu dřeva z Ust-Ilimsku, ztratil na samém začátku války v březnu 2022 svého 19letého školního kamaráda Danila, který vykonával povinnou vojenskou službu. Po oznámení mobilizace se Zinin dozvěděl, že jeho bratranec obdržel povolávací rozkaz.
26. září 2022 se Zinin, obávající se o svého mladšího bratra, vydal na vojenskou registrační kancelář a podle očitého svědka se snažil zjistit, proč jeho přítel obdržel povolávací rozkaz, přestože nesloužil v armádě. Vojenská registrační kancelář na to reagovala urážkami na adresu Zinina. Ruslan se pak téhož dne vrátil na vojenskou registrační kancelář, tentokrát s upilovanou brokovnicí, a zahájil palbu. V důsledku toho byl odsouzen k 19 letům vězení. (1)
_________________________________________________________________________
(1) Red. poznámka: V češtině se o tomto incidentu můžete dočíst na webu Kronika odporu
https://kronika.noblogs.org/post/2022/10/04/armadni-dustojnik-strelen-do-tvare-v-naborovem-stredisku/