Antimilitaristická iniciativa (AMI) nedávno poskytla finanční dar 10 000 Kč charkovskému projektu Assembly. V únoru 2023 byl stejný projekt podpořen částkou 15 000 Kč v rámci kampaně Make Tattoo Not War (MTNW).
Projekt Assembly se od počátku války za dramatických okolností účastní akcí solidarity a odporu zdola v bombardovaných lokalitách na Ukrajině. Peníze získané benefičním tetováním posloužily zejména k podpoře komunitního topeniště. Druhá finanční čáska bude přesměrována na mediální a vzdělávací činnost, která se zaměřuje na informovanost obyvatelstva o možnostech vyhýbání se nuceným odvodům mužů na frontu i o možnostech, jak se pracující třída může bránit útokům ukrajinské vlády a místní buržoazie.
Assembly provozuje neformální žurnalistiku a různé autonomní iniciativy v Charkově. Pracuje na tvorbě originálního obsahu o dění v různých částech města, o kterých jiná média příliš neinformují. Projekt také organizuje kampaň na obnovu místní komunity ostřelovaných čtvrtí Charkova. Podpořit tuto činnost můžete i na dálku prostřednictvím fundraisingu.
Jak kolektiv Assembly uvedl již dříve „Hlavní metodou odporu ukrajinského obyvatelstva proti válce je odmítnutí účasti na ní. Mnoho ukrajinských mužů, kteří už dříve opustili zemi za prací, s návratem nespěchá, protože se obávají mobilizace.”
Nechuť k válce projevují také ti, kteří odmítají plnit rozkazy důstojníků a ti, kteří dezertují. Bývalý poradce Zelenského úřadu a jeden z jeho hlavních propagandistů Alexej Arestovič v posledních listopadových dnech prohlásil: „Dovolte mi, abych jmenoval několik čísel: denně na Ukrajině opustí vojenské jednotky bez povolení 100 lidí. Sto lidí denně, to je brigáda za měsíc. Brigáda uteče z fronty za měsíc. 4,5 milionu lidí, kteří se vyhýbají odvodu a nechtějí se přihlásit k vojenské službě. V jednotkách je 30 – 40, až 70 % odmítajících.”
Z jiného zdroje se pak dozvídáme, že „mnoho mužů vidí v ilegálním útěku do jiné země jedinou šanci, jak se vyhnout frontovému boji. Ukrajinská armáda zastavuje auta a autobusy na silnici u řeky Tisy každých dvanáct kilometrů a hledá ty, kteří se vyhýbají odvodu.”
„Z monitoringu ukrajinského státního registru soudních rozhodnutí vyplývá, že pokud byly na začátku roku vyneseny rozsudky podle čl. 336 trestního zákoníku (vyhýbání se mobilizaci) a čl. 408 trestního zákoníku (dezerce) v Charkovské oblasti ojediněle a šlo o jednotlivé případy, během jara a léta začal počet případů postupně narůstat. Zpřísnily se také tresty za nedostavení se k útvaru,” uvádí Aseembly.
Projevy neposlušnosti, vyhýbání se odvodům i dezerce, to jsou konkrétní ukázky odporu proti válce. Jenže k ukončení války je třeba, aby se to nedělo jen v souvislosti s ukrajinskou armádou, ale také v případě armády ruské a jakékoli jiné státní armády. Naději přináší zprávy o vzpourách v ruské armádě a informace sabotážích ze strany ruských vojáků. Jak však poznamenává kolektiv Assembly, „rozpadu ruské armády brání i ukrajinská propaganda, která jako nepřátele líčí všechny ruské občany, i když odmítají bojovat (prý jsou to stejní „skřeti”, jen funusují). Děje se tak ze stejného důvodu, proč se při obraně Ukrajiny klade důraz na vyhnání lidí na frontu pod tlakem, místo aby se rozvíjela dobrovolná iniciativa: horizontální vazby zdola jsou nebezpečné pro každého, kdo drží moc. Ale totéž kasárenské otroctví může přispět ke sbratření dělníků v maskáčových uniformách a rychle jim dát najevo, že nuceně nasazení lidé se nemají o co dělit a nepřítelem jsou ti, kdo je ženou na porážku.”
Assembly poukazují na křiklavé příklady státní zvůle, tedy i na to, že se stále více stírají rozdíly mezi okupační mocí ruského státu a vnitřní politikou ukrajinského státu. Podle charkovských anarchistů „to ovlivní politickou atmosféru na Ukrajině, kde už začíná převládat únava z války a nedůvěra k jakékoli vládě, zejména v oblastech na frontě. I když, dokud v Rusku nevypukne sociální exploze, bude samozřejmě převládat pasivní protest: maximální odchod do ilegality, stahování majetku do zahraničí, útěk ze země všemi cestami, které ještě nejsou zablokovány.”
Projekt Assembly také uvádí, že přijal výzvu na připojení se k Akčnímu týdnu, který se bude konat v Praze od 20. do 26. května 2024 a jehož mottem je: „Společně proti kapitalistickým válkám a kapitalistickému míru.” Akčního týdnu se zůčasní také AMI. Mimo jiné také proto, že chceme naslouchat hlasu lidí, kteří zažívají na vlastní kůži hrůzy války na Ukrajině a chceme organizovat konkrétní aktivity proti válce.
