Opět se vracíme k případu nebezpečného doxxingu ze strany Anatolie Dubovika. Opět potvrzujeme, že Dubovik zvežejňováním domovských adres anarchistů v Rusku a výzvami k zabití přispěl k bezprecedentnímu narušení bezpečného prostoru, jímž se anarchistické hnutí snaží být. Opět připomínáme, že celá řada osobností a kolektivů svými aktivitami pomáhají Dubovikovi v jeho neakceptovatelném jednání.
Buďeme nyní trochu konkrétnější v tom, co Dubovik udělal, avšak stále s ohledem na bezpečnost obětí jeho agrese. V jednom ze svých příspěvků na internetu Dubovik veřejně sdílel toto:
„Pro jistotu připomínám, že přední ruský agent vlivu v mezinárodním kvazianarchistickém hnutí, vedoucí vědecký pracovník XXX, doktor věd XXX bydlí na adrese: XXX. Na této adrese je i jeho jméno. Tyto informace jsou poskytovány především pro operátory útočných bezpilotních letounů Ozbrojených sil Ukrajiny, ale pokud se někomu z militantních antifašistů na území Ruska budou hodit – také dobré.” (1)
Když jsme před nějakou dobou na tento problém reagovali*y textem “Vypráskat práskače a jejich komplice!“ (2) Byli*y jsme označeni za agresory a náš text za nebezpečné vyhrožování. Jako “trest” přišlo odepření vstupu na některé veřejné akce buď jako jednotlivci nebo jako politický projekt. Zajímavé, protože ze strany stejných lidí jsme nezaznamenali*y takto kritický přístup vůči těm, kteří nekriticky šíří Dubovikovi názory a bagatelizují jeho postup. Formulace “vypráskat práskače a jejich komplice” je nebezpečné vyhrožování, ale Dubovikovo doxxing a přímé navádění k zabití nestojí za řeč ani důraznou reakci? Nám jsou do jistých míst uzavřeny dveře, ale těm co Dubovika “kryjí” jsou dveře otevřené? Možná po lidech chceme moc, když žádáme, aby všem měřili stejným metrem.
Za sdělením textu “Vypráskat práskače a jejich komplice!” si stále stojíme. Jen dodáme několik dovysvětlení.
1) Nemyslíme, že text komukoli vyhrožoval zabitím, což se někteří lidé snaží nyní tvrdit. Problém takových interpretací souvisí spíše s bujnou fantazií než s tím, co v prohlášení uvádíme.
2) Naše prohlášení nevyjádřilo žádnou konkrétní aktivitu, kterou je potřeba učinit proti udavačům a jejich komplicům. Formulace jako “vypráskat” nebo “Historie je plná příkladů jak revolucionáři*ky přistupují k udavačům a jejich komplicům. “, to vše jsou dosti nekonkrétní obraty. Oproti tomu například vyjádření Anatolie Dubovika jsou velice adresná a konkrétní. Pokud je něco vyhožování zabitím (konkrétně vyzvou a návodem k zabití), pak je to pávě to, co dělá Dubovik.
3) Dostalo se nám zpětné vazby ve smyslu: “dávat prostor některým Dubovikovým názorům není to stejné, jako kdyby sdíleli tuto jeho nechutnou výzvu.”
Netrdili*y jsme, že je to stejné, jen to, že je to součást stejného problému. Dubovik doxxuje, nabádá k zabití svých oponentů a poskytuje citlivé informace, které k tomu mohou sloužit. Anarchistická federace, Kotradikce a další sice nesdílejí přímo toto nebezpečné vyhrožování, ale nekriticky šíří Dobovikovi texty plné lží o internacionalitických revolucionářích. AF se vyhýbá jakékoli debatě o problematickém Duboviko doxxingu a vyhrožování, snaží se “zamést stopy”, případně problém bagatelizovat nebo popírat jeho existenci. To samé může uvést o Ondřejovi S., který i přesto, že byl na Dubovikovo jednání upozorněn, neomluvil se, ale místo toho spolupráci s ním ohajoval s odkazem na “kodex” a “žánr” časopisu Kontradikce. V našem prostředí by však němělo existovat něco jako žánr, který nedovoluje kritické zhodnocování. To bychom pak také mohli*y – nekriticky a bez komentáře – publikovat pozeii Stalina a tvrdit, že je to v pořádku, protože tím nepropagujeme jeho politiku gulagů, politických procesů a mučení opozice. Pokud nechceme zaujmout pokryteckou pozici, nemůže mlčet, když někdo jedná neakceptovatelně a jen odkazovat na jiné, pozitivnější stránky jeho života. Protože ano, i Stalin, Hitler, Putin jistě za život vytvořili něco hodnotného. Ne, není to důvod nekriticky poskytovat prostor jejich postojům a skrývat agresi, které se dopouštěli.
Myslíme si, že nelze oddělovat problém Dubovikovo doxxingu od problému lidí, kteří mu svým jednání vytváří vhodné prostředí pro takové aktivity. Právě tyto lidi nazíváme jeho komplici. Poskytují mu nekriticky prostor, skrývají jeho zlé úmysly nebo to zlehčují. To vše vytváří podmínky ve kterých může Dubovik pokračovat v doxxingu a vyzývat k zabíjení, aniž by mu v tom někdo bránil.
Pokud někdo otevře dveře vrahovi, který pak může vniknout do místnosti a dokonat svůj skutek, těžko pak můžeme tvrdit, že ten kdo dveře otevřel (nebo mu je nezavřel před nosem, když měl příležitost) nebyl jeho komplic, když sám nevraždil.
Dostáváme se tak do velice zvláštní situace, kdy jsou z prostoru vykazovány osoby, které vyjadřují nekompromisní postup proti udavačům a jejich komplicům, zatímco těmto udavačům i komplicům je dál poskytován prostor a jejich podíl na nebezpečné atmosféře je popírán.
A právě z těchto důvodů si tedy bezpečný prostor musíme obhajovat vlastními prostředky. A ať se to někomu líbí nebo ne, závažná situace někdy vyžaduje dosti důrazné prostředky.
AMI – 5. 11. 2024
_______________
Poznámky a zdroje:
(1) pozn. Neuvádíme zdroj tohoto citátu, protože je stále veřejně dostupný a odkazem na něj bychom se sami*y mohli*y podílet na nebezpečném doxxingu. Na vyžádání můžeme o zdroji poskytnout informace lidem, kterým důvěřujeme. Citlivé údaje jako jméno a adresu jsme vykřížkovali*y, abychom neodkryli*y identitu doxované osoby. Také podotýkáme, že uvedený citát není jediný příklad nebezpečného doxxingu ze strany Dubovika.
(2) https://antimilitarismus.noblogs.org/post/2024/04/29/vypraskat-praskace-a-jejich-komplice/