Během první světové války se na území dnešního Slovenska zformovalo několik skupin dezertérů a odpíračů vojenské služby, kteří odmítali bojovat za císaře a jeho válku. Nejvýraznější z těchto skupin byli tzv. zelenokadrovci, jak je nazývala dobová vojenská správa. Tento termín vznikl z rakousko-uherského vojenského označení „kádrový voják“ (voják v záloze), ale „zelení“ se jim říkalo kvůli tomu, že často přebývali v lesích a horách.
Kdo byli zelenokadrovci?
Zelenokadrovci byli především bývalí vojáci rakousko-uherské armády, kteří dezertovali ze svých jednotek, ale také mladí muži, kteří se snažili vyhnout odvodu do armády. V horách zakládali menší skupiny a přežívali za pomoci místního obyvatelstva nebo si opatřovali prostředky ozbrojenými přepady hospodářství, skladů a pošt.
Na rozdíl od běžných zločinců měli mnozí z těchto mužů jasný politický motiv – odmítali bojovat za monarchii a císaře, který je posílal umírat za cizí zájmy.
Působnost na Slovensku
Zelenokadrovci působili především v odlehlých a hornatých oblastech, zejména:
- Kysuce a Orava
- Pohronie (okolo Banské Bystrice)
- Gemer (Muráň, Revúca, Rimavská Sobota)
- Spiš a Šariš
- Zemplín
V oblasti Muráně a Revúcej působila početná skupina dezertérů, která se několikrát střetla s četnictvem a vojskem. V roce 1917 a 1918 se zde odehrálo několik přestřelek, které si vyžádaly oběti na obou stranách.
Známé skupiny a jejich vůdci
Z konkrétních skupin a jmen známe například:
- Skupina kolem Jána Vargu působící v okolí Tisovce a Muráně.
- Skupina bratří Szabóových na Gemeru.
- Mikuláš Kmeťo – vůdce menší skupiny dezertérů na Oravě.
- Ondrej Šušlav – vůdce skupiny dezertérů na Zemplíně, zejména v okolí Michalovců a Humenného.
- Ján Chovanec – vedl ozbrojenou skupinu na Kysucích.
- Pavol Polák – známý odpírač vojenské služby ze Spiše, účastnil se přepadu skladišť v okolí Levoče.
- Andrej Boroš – organizátor odboje mezi slovenskými vojáky na Oravě, údajně udržoval kontakt s československými legionáři v Rusku.
Mnoho z těchto mužů bylo po dopadení postaveno před polní soudy. Někteří byli na místě popraveni, jiní deportováni do táborů nebo věznic.
Potlačení a tragédie
V létě 1918 byla proti zelenokadrovcům na Slovensku vedena rozsáhlá vojenská akce, kdy armáda a četnictvo pročesávaly lesy a vesnice. Při těchto akcích docházelo i k represím vůči civilnímu obyvatelstvu, které dezertérům poskytovalo útočiště.
Například v okolí Muráně bylo několik vesnic vystaveno tvrdým trestům – vypalování hospodářství, zatýkání civilistů a veřejné popravy. Známým případem byla popravní akce u obce Tisovec, kde byli veřejně zastřeleni čtyři místní obyvatelé za pomoc dezertérům.
Převzato od antimilitaristického zpravodaje Dezertér. Redakčně kráceno!
Čtěte také: Veřejná sbírka pro dezertéry a válečné uprchlíky
