„Válka není vada, exces ani kapitalistická obludnost, ale samotná podstata tohoto výrobního způsobu, vetkaná do osnovy, která nás k němu poutá v každé době a na všech místech zeměkoule. V tomto smyslu je válka především… rozšířením války. Hranice jsou filtrační bariéry, které se táhnou napříč kontinuem vzájemně závislé globální výroby, globálních trhů a globálních toků zboží a hodnot. Nejsou to ani tak peníze, které jsou nervy války, jako spíše válka, která je nervem peněz, a tím spíše kapitálu.
[…] Tato obrovská hra domina, tento krásný svět transakcí a spekulací bude vždy potřebovat bláto a krev bitevních polí, aby upevnil pozice vzájemně soupeřících kapitálů, za naivní hrou národních vlajek a jejich nelibozvučných pohřebních pochodů. Jejich jediným nepřítelem jsme však potenciálně my, jako společenská třída, která z kapitalistické katastrofy nikdy nic neměla, dokonce ani z drobků a toxických kapek, které spadly na zem.
[…] Zdraví armády může být vždy ohroženo vznikem sociálních rozporů v jejím lůně a oslabením národní jednoty, která ji podporuje z týlu (otázka, která se pro stát stává palčivější, pokud konflikt uvázne a počet mrtvých stoupá), ale také tím, co se děje na společenské rovině v zemi, v níž se armáda pohybuje, což zase souvisí s tím, co se děje ve zbytku světa, protože naše třída nemá vlast, to si musíme uvědomit. Tím se třídní internacionalismus liší od pacifismu, který nechce být na žádné straně ve jménu abstraktního principu. V okupované zóně jde o tuto zásadní otázku: pokud se dá do pohybu dynamika sebeobrany, bude to podle jaké logiky, metody a perspektivy? Jakou autonomii bude schopna rozvinout a především udržet, společensky i provozně, tváří v tvář vždy mocné státní dynamice militarizace, pohlcování národní obrany, národní jednoty, národního osvobození, ‘lidové války’… jinými slovy, posilování vlastních utlačovatelů z včerejška i zítřka? Na Ukrajině stát sice vyzývá k ‘odporu’, ale přitom pokračuje v pronásledování mobilizovatelných dospělých mužů, aby je vyzbrojil, aniž by nad nimi ztratil kontrolu. Za nedotknutelným ‘lidem ve zbrani’ stojí pro stát vždy přízrak třídy, kterou bude nutné odzbrojit.“
Autor: Kasimir – Distro-Lapinothèque ve vysílání na Radio Air Libre (Brusel) dne 31. března 2022 – výňatky: