Vladyslav dezertoval z ukrajinské armády a nyní žije v jedné z evropských zemí. Pokládáme mu několik otázek za účelem ujasnění toho, jaká je současná situace dezertérů.
1) Jste dezertér, který uprchl z ukrajinské fronty přes rumunské hory. Podařilo se vám zachránit sebe i svou kočku. Jak se vám teď daří? Jste oba v pořádku?
Dobrý den. Celkově mnohem lépe než na Ukrajině. Ano, čas od času jsem terčem útoků agentů ukrajinské bezpečnostní služby, včetně provokací a urážek z politických důvodů. Obyvatelé EU se ke mně ale chovají velmi dobře, za celou dobu svého pobytu jsem nezaznamenal žádné porušování práv ze strany občanů EU. V červenci 2025 vyšel můj kocour Broskev ven na procházku a nevrátil se. Teprve po registraci jeho mikročipu mě kontaktoval útulek pro zvířata a sdělil mi, že podle člověka, který ho přivezl do útulku, můj kocour skončil pod autem. Nicméně tělesná zranění, která na něm byla nalezena, mohou svědčit o úmyslném jednání. Nyní o tom shromažďuji důkazy. Ale celkově je kočka živá a zdravá, nemá žádné následky.
2) Na Ukrajině probíhá násilná mobilizace do armády. Mnoho mužů nechce sloužit v armádě. Mnoho lidí také chce dezertovat. Máte pro tyto lidi nějakou radu?
Ano. Při příjezdu do TCC odmítněte podstoupit lékařskou prohlídku pro určení způsobilosti k vojenské službě. Pokud je situace kritická, doporučuji simulovat psychické poruchy, případně znečistit svou celu vlastními výkaly. Osobně jsem na Ukrajině vždy nosil s sebou žiletku na podřezání žil pro případ, že bych se dostal do výcvikového centra. Účinnost těchto prostředků je vysoká – zaměstnanci výcvikových center jsou povinni poslat člověka na psychiatrické vyšetření, což zvyšuje šance na útěk. Nevyzývám lidi k sebepoškozování. Ale z psychiatrické léčebny je cesta ven, z hrobu ne. Osobně jsem plánoval, že v případě, že se dostanu do výcvikového centra, podříznu si žíly a pomazám fekáliemi prostory výcvikového centra. Od dětství trpím dvěma nemocemi – obsedantně-kompulzivní poruchou a syndromem deficitu pozornosti a hyperaktivity, ale na Ukrajině tyto nemoci nestačí k vyloučení z vojenské služby. Pak se armádní zaměstnanci diví, proč takoví lidé střílejí armádní velitele. Koneckonců, dát zbraně takovým lidem může vyprovokovat jejich použití i v případě pouhé urážky ze strany vojenského vedení.
3) Jak mohou lidé v Evropě pomoci dezertérům?
Lidé v EU již dezertérům pomáhají dostatečně. V právní oblasti by však rozhodnutí EU o nepřípustnosti vydávání a deportace dezertérů pomohlo zabránit mučení, kterému jsou tito lidé na Ukrajině vystaveni. Souhlasím s tím, že zločinci, kteří spáchali trestné činy před útěkem z Ukrajiny, by měli být potrestáni. Rozsudek ukrajinského soudu však může být vykonán v rámci EU. To by bylo zárukou proti politickému pronásledování. Ukrajina a Rusko se drží praktik KGB v SSSR a využívají případy z dob před 10 lety, aby vyvíjely tlak na ty, které nemají v oblibě. Tyto země mohou také fabulovat trestní případy, aby vyvíjely tlak s cílem zastavit akce, které jsou pro totalitní režim nepřijatelné. Vyzývám EU, aby neuznávala rozhodnutí ruských a ukrajinských soudů proti mužům přijatá během války. Tyto případy jsou často politicky motivované.
4) Ukrajina projednává nový zákon, který zhorší situaci dezertérů, kteří uprchli do Evropy. Co přesně tento zákon znamená?
Ano. Ukrajinská premiérka Julia Sviridenko, jejíž bratr během války uprchl do Londýna, předložila ukrajinskému parlamentu návrh zákona, který by kriminalizoval útěk z Ukrajiny a nevrácení se na Ukrajinu do 90 dnů od přijetí zákona. Chtějí převést jurisdikci nad těmito trestními případy na SBU a navrhují je soudit v nepřítomnosti. Ukrajinský totalitní režim ve skutečnosti plánuje přirovnat útěk z Ukrajiny ke zradě, účasti na organizovaném zločinu nebo zločinům proti míru a světové bezpečnosti. To naznačuje, že SBU se začíná měnit v KGB známé ze SSSR a je využívána k vyvíjení tlaku na ty, kteří jsou pro ukrajinský totalitní režim nežádoucí. Včera Nejvyšší rada udělila SBU právo samostatně předkládat návrhy zákonů kabinetu ministrů Ukrajiny, což považuji za uchvácení státní moci, protože podle ukrajinské ústavy patří tvorba zákonů výlučně Nejvyšší radě. Ukrajinský režim ve skutečnosti dává SBU možnost předkládat zákony, které jsou pro režim výhodné, což je pro výkonný orgán nepřijatelné.
Abych zabránil pronásledování dezertérů, pracuji v současné době pomocí legálních prostředků na organizování odporu proti ukrajinskému totalitnímu režimu.
5) Znamená to, že tyto zákony dají policii a soudům v EU pravomoc trestně stíhat dezertéry v rámci EU?
Ano i ne. Pokud bude návrh zákona schválen, budou mít úřady možnost soudit dezertéry v nepřítomnosti na ukrajinském území a na základě rozsudku ukrajinského soudu požadovat, aby úřady EU vydaly mezinárodní zatykač na dezertéry s cílem jejich vydání na Ukrajinu. Jelikož soudy v nepřítomnosti přímo porušují záruky spravedlivého procesu, konkrétně článek 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, budou všechny rozsudky v takových případech vinné. Totalitní režim má za cíl přivést zpět co nejvíce kanónenfutru z EU a udělá absolutně vše, aby tohoto cíle dosáhl.
Země EU mohou samozřejmě ignorovat žádosti o vydání za takové trestné činy, protože jsou politické, ale můj osobní názor je, že takové žádosti budou orgány EU vyhověny.
6) Mohou tyto zákony znamenat také deportaci dezertérů zpět na Ukrajinu?
Ano. Nejde však o deportaci, ale o vydání jako zločinců podle ukrajinského práva. Těmto lidem nehrozí, že se dostanou na frontu, protože ihned po předání ukrajinským orgánům budou odesláni do vězení, kde si odpykají trest. V ukrajinských věznicích jim však hrozí mučení ze strany úřadů a také nátlak s cílem podepsat smlouvu pro odsouzené osoby. V případě podpisu takové smlouvy jsou tito lidé okamžitě posláni do boje proti ruským ozbrojeným silám. Služba v armádě, která nesouvisí s přímou účastí v bojových akcích, pro tyto osoby není stanovena.
7) S jakými dalšími problémy se dezertéři setkají, pokud budou tyto zákony uplatňovány na Ukrajině?
Budou muset přejít do statusu azylantů. Pouze tento status může ovlivnit neplnění žádosti ukrajinských úřadů o vydání. Na tento status lze čekat roky, v některých případech i desítky let. Dokud má dezertér status žadatele o azyl, nemá právo pracovat ani opustit zemi, ve které o azyl požádal. Jeho místo pobytu určuje migrační služba, bude dostávat minimální finanční příspěvek a omezené zdravotní pojištění, které pokrývá pouze naléhavé zdravotní případy. Azylant je tak fakticky zbaven základních práv, která mu umožňují volný pohyb po EU, právo na práci a právo na svobodný výběr místa pobytu. Prostředky, které jsou azylantům vypláceny, sotva postačí na pokrytí osobních výdajů, s výjimkou jídla, hygienických potřeb a minimálních životních potřeb.
- Čtěte také: Rozhovor s odpůrcem války, který utekl z Ukrajiny přes rumunské hory (DEZERTÉR 2/2025)
https://antimilitarismus.noblogs.org/post/2025/03/14/rozhovor-s-odpurcem-valky-ktery-utekl-z-ukrajiny-pres-rumunske-hory-dezerter-2-2025/